Co je to informační výchova? Informační výchova je cílevědomé systematické formování jedince k tomu, aby dokázal informace vytvářet, sbírat, zpracovávat, vyhodnocovat jejich kvalitu i úroveň a využívat je ve svém pracovním i osobním životě. Cílem informační výchovy je tedy snaha vychovat informačně gramotného jedince. Kompetence informačně gramotného člověka Informačně gramotný jedinec by měl být schopen: - identifikovat informační potřeby, - pro získání informací zvolit nejvhodnější strategii, - využívat odpovídající zdroje a informační systémy, - v informačních zdrojích vyhledat požadované informace, - získané informace kriticky zhodnotit, - informace vhodně zpracovat a využít, - informace zprostředkovat jiným lidem v různých podobách a prostřednictvím různých technologií, - prosoudit morální a právní aspekty využívání informací. Nemalé množství informací se k nám dostává přes média, z čehož plyne, že součástí informační gramotnosti je také gramotnost mediální. Informační výchova tedy úzce souvisí také s výchovou mediální, která se zabývá posuzováním mediálně šířených informací, a to zejména informací šířených médii pro masovou komunikaci, tedy masmédii (internet, televize, rádio) a tištěnými médii (noviny, časopisy).

Co je to Technická výchova? Význam slova, co znamená pojem, termín, heslo

  1. Zapojení rezistorů příklady
  2. Vzory na pletení s popisem
  3. Co je to výchova ke
  4. Odčervení koček spot on top mercato
  5. Degustační menu Jihlava | Slevomat.cz
  6. Kolik druhů výchovy známe? - Dovychovat
  7. Co je to výchova náměty
  8. Angličtina pro děti pdf format
  9. Co je to výchova pro

Pracovní

Časová dotace nemusí být pouze jedna vyučovací hodina či blok. Můžeme program pojmout jako projektové vyučování a věnovat se mu na více hodinách. Učený z nebe nepadá! Kopírování je hlavní způsob, jak se naučit něčemu novému. Je tomu tak i u tvůrčí práce a nemusíme se za to stydět. Víme, že kopírujeme, abychom se něco naučili. Až pak, s nabytými vědomostmi, můžeme rozvíjet naši vlastní originální tvorbu. Kopírování nás nejen učí techniku, ale také pomáhá ujasňovat, co se nám líbí a co ne. Už nejmenší děti si kreslí to, co se jim líbí. My dospělí to dělejme taky tak a netrapme se tím, že v tu chvíli nejsme tvůrčí. To nastane potom... Jak z kopírování přejít na skutečně tvůrčí práci Jak by mohl vypadat kompletní výtvarný program se zapojením všech těchto tří částí? Zde je příklad:

Ústavní výchova – Wikipedie

Předvedu novou techniku, podíváme se na výstavu, prohlédneme katalog a snažíme se pojmout téma zeširoka, abychom měli z čeho čerpat při naší vlastní tvorbě. K tomu je zapotřebí, aby sám učitel měl dobrý přehled ve světě umění, aby dílům rozuměl a uměl je tedy před žáky interpretovat. Tvorba vychází z našeho tématu, má jasně nastavená pravidla (mantinely), ve kterých se musí žák držet, ale zároveň má dostatečné možnosti výběru. Aplikujeme nabyté vědomosti a zážitky z přechozích dvou částí. K rozproudění tvůrčího myšlení dobře poslouží třeba kreativní rozcvičky, které uspokojí i při nedostatku času. Když učím novou techniku, přístup či směr, je vhodné využít záměrného kopírování. Tím žákům vytvořím dobrý základ, aby měli z čeho brát při jejich vlastní kreativní tvorbě. žák je na tvorbu dobře připraven předchozími aktivitami, např. : kreativní rozcvičky, záměrné kopírování, krátká zadání k pochopení výtvarného principu Zadání k samostatné tvůrčí tvorbě je jakýmsi vyvrcholením celého programu.

Je přiměřeně autoritativní (řídící), cílevědomá, jednotná a vedoucí k sebevýchově. Osobnost je formována i jinými faktory než výchovou. To znamená, že psychologická problematika přesahuje problematiku výchovy. Pilířem vědecky podložené výchovy jsou pedagogika a psychologie, i když v poznání a řízení výchovného procesu se uplatňují ještě další vědy. Pedagogika zkoumá především finální vztahy, což znamená, že např. podstatou pedagogické diagnózy, resp. pedagogického hodnocení je chování žáků, hodnocené a klasifikované z hlediska cíle výchovy. Psychologie zkoumá především kauzální vztahy. To znamená, že např. ve srovnání s pedagogickou diagnózou (hodnocením) je obsahem psychologické diagnózy interpretace daného chování žáka z hlediska podmínek a příčin, které je způsobují. Příčiny hledá psychologie především v dědičnosti, zdravotním stavu člověka, prostředí a výchově. Základní činitelé vývoje působí na rychlost vývoje a způsoby utváření psychiky a osobnosti. Psychologie zkoumá člověka jako výsledek multikauzálních procesů, tj.

Kolik druhů výchovy známe? - Dovychovat

co je to výchova pro

"Styl výchovy zachycuje především emoční vztah k dítěti, který doplňuje forma výchovného řízení (silné, střední, slabé nebo rozporuplné). Výchovný styl v rodině spoluvytváří charakter, ovlivňuje temperament dítěte, jeho komunikační schopnosti, vyrovnanost i odolnost vůči stresu. Úspěšná výchova je záležitost, kterou provádíme spontánně a je vždy ovlivněna povahou rodičů i jejich osobními zkušenostmi, " zdůrazňuje psycholog Tomáš Novák ve své knize "Jak vychovat sebevědomé dítě. " Pomoc při zvládání úzkosti Správná výchova podporuje přirozené schopnosti dítěte a pomáhá mu zvládat pocity nejistoty a úzkosti. Věřte tomu nebo ne, děti vám nechtějí dělat starosti, nechtějí vás rozzlobit, zklamat ani rozčílit. Jen prostě často a rády testují své a vaše limity, zkouší, kam až mohou zajít a co jim ještě projde. Je to jejich přirozená vývojová potřeba a dělají to jen proto, aby se ujistily, že jsou s vámi v bezpečí a nic je nemůže ohrozit. Dožadují se péče a pozornosti. Vaším úkolem je být důslední, trvat na dohodnutých pravidlech hry a upozorňovat na negativní důsledky chování.

Víte, co je to multikulturní výchova? – Dětské stránky

Je očekávaná diskuze mezi všemi subjekty výchovy o většině rozhodnutí. Autoritářská výchova: Vyznačuje se přísným dodržováním příkazů vychovatelů. Vychovatelé jsou nároční, kontrolují a prosazují svojí moc bez ohledu na názor dítěte. V tomto typu výchovy je silně akcentovaná komunikace směrem vychovatel -> vychovávaný. Liberální výchova: Původně je spojena s velkými požadavky na dítě, ale ve výchově šlo již o vychování svobodného člověka ( Jean-Jacques Rousseau). Moderní verze se vyznačuje benevolentností vychovatelů, kteří kladou malé požadavky na dítě. Vyznačuje se nízkým stavem kontroly a sociální zodpovědnosti. Snaží se vyvarovat traumat ( Benjamin Spock) či o líný přístup rodičů ( Tom Hodgkinson). [5] Zanedbávající výchova: Nedbalost rodičů o děti. Rodiče se starají o svoje aktivity a ne o to, jak se jejich dítě učí, s kým se stýká, co dělá ve svém volném čase apod. Nadměrně ochranná výchova: Takzvaná "opičí láska". Představuje nadměrnou starostlivost rodiče o dítě. Dělají všechno "jen pro jeho dobro".

↑ MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce, str. 240. ↑ § 466 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. ↑ § 971 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z. "). ↑ § 928 odst. 2 o. z. ↑ § 928 odst. 1 o. z. ↑ § 943 o. z. ↑ § 958 odst. z. ↑ a b § 971 odst. 3 o. z. ↑ § 972 odst. z. ↑ § 971 odst. 4 o. z. ↑ § 975 o. z. ↑ a b § 974 o. z. ↑ KŘÍSTEK, Adam. Prodloužení ústavní výchovy [online]., 2015-01-13. Dostupné online. ↑ § 973 písm. a) o. z. ↑ § 973 písm. b) o. c) o. z. ↑ § 2 odst. 1 v. v. ↑ § 1 odst. 3 v. v. ↑ a b § 1 odst. 2 v. 4 v. v. Literatura [ editovat | editovat zdroj] MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0. Externí odkazy [ editovat | editovat zdroj] Dílo Občanský zákoník (2012) ve Wikizdrojích Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dostupný např. na zákony pro

Saturday, 18 June 2022