Oba se nicméně shodují v tom, že se mezi pohany řadí ještě mnohem více lidí, jelikož oficiální čísla zmiňují pouze ty aktivní, kteří se přihlásili. Pohanství podle nich začalo být vysoce populární zejména na začátku 90. let, lidé se mu ale věnovali i dříve za komunistického režimu. "Keltství upadá, jeho boom byl po roce 1989. Přijde mi, že ten největší rozvoj české pohanství zažilo v roce 2004 a po něm následujících osmi letech. Bylo tu ohromné množství organizací, za posledních pět let ale zájem opadl, " podotkl Ungr. Kubín to vidí trochu jinak: "Keltská kultura je stále živá. Počet vyznavačů stoupá, sice ne tak jako v 90. letech, ale stále více lidí se hlásí k pohanství. " Některých společných setkání se podle něho zúčastnilo až tři sta lidí. Ta však, stejně jako mnoho dalších veřejných akcí, postihla koronavirová pandemie. Za poslední rok se kvůli vládním opatřením nemohly konat téměř žádné. Pohanské organizace fungují po celém světě. Ungr i Kubín konkrétně zmínili Spojené státy nebo Velkou Británii a další evropské země.

Naše tradice - iVysílání | Česká televize

Po tisíciletí byla vesnice součástí české krajiny, pro mnohé umělce byla i inspirací. Vesnice měly svou tradici i pýchu i ten kostel nebyl jen mrtvým bodem v krajině. V době národního obrození, na rozdíl od měst, se zde kultivoval český jazyk, zde se rodily základy naší novodobé samostatnosti. Po staletí selské rody předávaly rodinné grunty dalším generacím. V té době totiž platilo: "Sedlákem se nestanete, sedlákem se musíte narodit. " To byla ta hrdost našich předků na své tradice! Česká vesnice byla vždy spjatá s půdou. Brambory, mléko, vajíčka, vepřové i hovězí jsme měli hned za humny, stačilo zajít jen k sousedům. Aleje byly plné švestek, třešní i jablek. Kolem vesnice byla zoraná pole, obilí se vlnilo větrem, v řádkách byla cukrovka i brambory, na pastvinách se pásl hovězí dobytek. Pole se hnojila kravskou mrvou, chemizace byla neznámým pojmem. I v době světových vále bylo kde brát, jezdilo se s taškou na venkov. Orná půda byla klenotem… České země byly až do nedávno potravinářsky soběstačné.

Domů ZPRÁVY Z MĚSTA I OKOLÍ NAŠE MĚSTO VIMPERK: Věčné téma Vodník v otázkách a odpovědích Koláž: (red) – Za krásnější Vimperk S odvoláním na zákon o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb. ) se lidé a instituce ptají vimperské radnice na ledacos. Někdy jsou to dotazy, žádosti a poté odpovědi, které mohou zajímat i veřejnost města a okolí. Jako v tomto případě. Občan z Vimperka požádal o tyto informace (po kliknutí na obrázek zobrazíte žádost ve formátu PDF): Žadateli se dostalo této odpovědi od tajemníka Městského úřadu Vimperk Jana Tůmy (po kliknutí na obrázek zobrazíte žádost ve formátu PDF): Smlouvy, které byly dohledány na odboru hospodářském a bytovém městského úřadu ZDE Zdroj: oficiální webové stránky města Vimperk (red) – Za krásnější Vimperk Komentáře komentářů

Přemysl Votava: Ježíšku, usedni k našemu stolu | ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran

Nevěstiny kamarádky mu cestou kladou různé překážky, dávají hádanky nebo úkoly, které musí ženich splnit (například složit básničku a podobně). Po obřadu se podle tradice chodí na procházku, novomanželé se často fotí na významných místech ve svém městě. Švédsko Ve Švédsku si mění pár prstýnky už při zásnubách, při svatebním obřadu dostávala nevěsta prsten s kamenem. V současné době ale Švédové přecházejí na tradici, kterou známe i u nás. K oltáři kráčí nevěsta bok po boku ženicha a nevede ji otec. Na polibek od nevěsty a ženicha má nárok každý svatební host. Čína Nevěstiny šaty mají červenou barvu, která je symbolem lásky, vášně a síly v budoucím životě. Turecko Pár dnů před obřadem se koná loučení nevěsty. Dívky a příbuzné se s ní sejdou, tančí a dávají jí do ruky henu, která na nějaký čas dívce dlaň obarví. Hena je v Turecku vnímána jako symbol krásy. Poté přehodí nevěstě přes obličej černý závoj a předají ji do rukou manžela. Ten závoj sejme, a nevěsta je tak připravena ke svatbě. Tyto obřady se mohou konat i v restauracích nebo na ulici.

naše tradice česká televize brno

Velký pátek: Umírá Ježíš, ten, který se nezalekl bolesti a smrti — Domácí — ČT24 — Česká televize

Podrobnější informace na webu Ví Velký pátek s sebou přináší i různé zvyky Lidová tradice vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách. Poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí, popřípadě otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Podle pověsti se v tento den otevírá i památná hora Blaník. Na Velký pátek běžel každý ještě před východem slunce k potoku, aby se v něm umyl. To vše kvůli údajné ochraně před nemocemi. autor: Viktor Chlad, zdroj: ISIFA/LN Zvláštní obřad na Velký pátek Na Volyňsku se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu. To je mělo podle pověsti ochránit před bolením zubů. Hlas zvonů nahrazovaly řehtačky různých tvarů a velikostí. Řehtačky oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, na mnoha místech děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec. V krajích s tradicí plátenické výroby se předly tzv. "pašijové nitě", kterými se pak dělalo na šatech několik stehů - to mělo ochránit před zlými duchy.

naše tradice česká televize v
  1. NAŠE MĚSTO VIMPERK: Věčné téma Vodník v otázkách a odpovědíchZa krásnější Vimperk | Za krásnější Vimperk
  2. Základní škola michálkovice
  3. Skleněná krabička na prstýnky
  4. Naše tradice česká televize brno
  5. Velký pátek: Umírá Ježíš, ten, který se nezalekl bolesti a smrti — Domácí — ČT24 — Česká televize
Saturday, 18 June 2022